Technologie vlhkého zrna

V roce 1917 přišli britští výzkumníci na skutečnost, že výživová hodnota obilí je největší, pokud je vlhkost zrna mezi 35-45%. Na konci šedesátých let byl vyvinut ve Finsku způsob zpracování a skladování obilí při této vlhkosti. Díky stále se zvyšujícím nákladům na energii při sušení obilovin (především krmných obilovin), se technologie konzervace vlhkého zrna stává i dnes velmi zajímavou. Tato technologie zamezuje zkažení krmiva a zachovává hodnotu krmiva z obilí.

VÝHODY SKLIZNĚ VHLKÉHO ZRNA POMOCÍ STROJŮ ROMILL

• Sklizeň může probíhat v dřívějších termínech, při vyšších vlhkostech a při méně příznivém počasí, bez navýšení nákladů
• Prodloužení termínů sklizně - lepší využití sklízecích mlátiček
• Krmná hodnota vlhkého silážovaného krmiva zvyšuje stravitelnost a zabezpečuje lepší využití energie, a tím i produkční účinnost
• Zlepšení zdravotního stavu dojnic, zvýšení užitkovosti
• Zlepšení příjmu krmiva zvířaty
• Vysoká úroveň hygieny krmiva
• Optimalizování poměru škrobu v bachoru a tenkém střevě – snížení bachorové acidózy
• Strukturu krmiva lze řídit podle požadované hrubosti jak pro skot, tak i pro monogastrická zvířata
• Menší nároky na dopravu při sklizni
• Pěstování a sklizeň obilovin a kukuřice v horších klimatických podmínkách
• Uložení krmiva bez vyšších nákladů na stavby

EKONOMIKA – PŘÍKLAD Z PRAXE

Porovnání metody sklizně vlhké kukuřice a klasické sklizně kukuřičného zrna se sušením
Vstupní parametry:

• výnos: 10 t / ha
• vlhkost zrna při sklizni: 35% a 28%
• sklízecí mlátička: 70,- EUR/ ha
• doprava – 13 t traktorové návěsy: 1,50 EUR / km
• dopravní vzdálenosti: 10 km pole – podnik
• 10 km pole – sušárna
• 10 km sušárna – podnik
• sušení: 1,30 EUR za tunu a procento vlhkosti
• šrotování suchého zrna: 1,- EUR / t hmoty
• drcení vlhkého zrna strojem ROmiLL: 6,- EUR / t hmoty
• chemický konzervační přípravek: 4,- EUR / t hmoty

	Sušení zrna, vlhkost 35 %	Sušení zrna, vlhkost 28 %	Drcení vlhkého zrna, vlhkost 35%
Množství sklizené hmoty ze 100 ha	1000 t	1000 t	1000 t
Sklizeň sklízecí mlátičkou	7000,- ЕUR	7000,- ЕUR	7000,- ЕUR
Drcení ROmiLL M2			6000,- ЕUR
Konzervační látky + krycí fólie			4 300,- ЕUR
Doprava z pole do žlabu			2 310,- ЕUR
Doprava z pole do sušárny	2310,- ЕUR	2310,- ЕU
Sušení kukuřice na 14% vlhkosti	27 300,- ЕUR	18 200,- ЕUR
Doprava ze sušárny do sila	2310,- ЕUR	2310,- ЕUR
Šrotování suchého zrna	1 000,- ЕUR	1 000,- EUR
Náklady skladování suchého zrna	nepočítáno	nepočítáno
Vyšší využitá energie u vlhkého zrna			nepočítáno
Náklady na sklizeň 1 t	40,- ЕUR	31,- ЕUR	20,- ЕUR
Celkem na 1000 t (cca 100 ha)	39 920,- ЕUR	30 810,- ЕUR	19610,- ЕUR

SKLIZEŇ KUKUŘICE MŮŽE BÝT PROVÁDĚNA JAKO:

• Sklizeň na zrno (sušení)
  
• Siláže - GPS (Ganzpflanzenschrot) – vznikají silážováním celých drcených rostlin sklízených v mléčně voskové až voskové zralosti semen. Mají relativně vysoký obsah dusíkatých látek a energie díky obsahu zrna
  
• Dělená sklizeň – způsob sklizně kukuřice na siláž. Odděleně se sklízí palice (případně i s listeny) a sláma.
  
  • LKS (Lieschkolbenschrot) - silážované palice s listeny
    
  • CCM (Corn Cob Mix) – silážovaná drť odlistěných palic
    
  • VLHKÉ ZRNO – jen zrno bez palic a bez listenů sklízené při vlhkosti 30 – 40%

TECHNOLOGIE SKLIZNĚ VLHKÉHO KUKUŘIČNÉHO ZRNA

Plodinou, která může zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku chovu skotu a prasat, je kukuřice. To, že existuje možnost sklízet, šrotovat a uskladnit vlhké kukuřičné zrno, dzařadilo kukuřici mezi nejefektivnější plodiny. V porovnání se sušením jsou náklady na její zpracování zanedbatelné, přitom z oseté plochy lze získat větší množství vysoce produkčního krmiva než z porostů pšenice či ječmene.

• Jedná se o sklizeň zrnové kukuřice při vyšší vlhkosti než při klasické sklizni na zrno. Nejoptimálnější sklizňová zralost je při vlhkosti zrna 35 – 40 %. Následuje šrotování zrna a jeho konzervace chemickými konzervačními přípravky. Lze použít i biologické konzervanty, tyto jsou však méně stabilní při dlouhodobém skladování krmiva, zejména v teplém jarním a letním počasí. Zpracovaný materiál se ukládá nejlépe do silážního vaku.
• Lze skladovat i v silážních žlabech. Zde jsou ale nevýhodou velké rozměry žlabů, neboť při malém denním odběru tohoto krmiva se neodebírá celý průřez žlabu a tak může docházet k oxidaci odkryté neodebrané vrstvy krmiva. Dalším negativním faktorem u silážních žlabů je možnost kontaminace nečistotami, zejména zeminou při naskladňování a dusání. Proto je nejjistějším řešením skladování v již zmíněném silážním vaku.
• Z krmivářského hlediska jde o vysoce energeticky bohatou siláž, která je zvláště vhodná pro vysokoprodukční dojnice. Ve srovnání se zrnovou kukuřicí má velmi vysokou, až 98 % stravitelnost.
• Z ekonomického hlediska je tato metoda cestou ke snížení nákladů na výrobu krmiv. Zejména u zemědělských podniků, které si krmné směsi nevyrábějí sami a jsou nuceni sušení a šrotování kukuřice nakupovat. Oproti sklizni kukuřice na zrno lze dosáhnout snížení nákladů na výrobu až o 500,- Kč na 1 tunu, a to i při započítání ceny silážního vaku. Nejdůležitějším faktorem je zpracování zrna bez nutnosti jeho dosoušení při sklizni.
• Současný systém pěstování zrnové kukuřice umožňuje její reálné pěstování i na pozemcích situovaných do nadmořské výšky cca 650 m. Za předpokladu dodržení dané agrotechniky, správné volbě hybridu jsou výnosy v těchto podmínkách na úrovni 9 t čistého zrna z hektaru.
• Dalším neméně podstatným faktorem je skutečnost, že se snižuje riziko nepříznivého vlivu počasí a dřívější sklizeň vytváří lepší možnosti pro dodržení agrotechnických termínů osevu ozimů než při sklizni kukuřice na zrno.
• Velkou předností je chemický způsob konzervace, který je založen na okamžitém snížení pH a vyblokování negativní epifytní mikroflóry krmiva. 
  Minimalizuje se množství kvasinek, plísní a dochází k rozvoji mléčného kvašení a nastartování fermentačního procesu, který je však tlumen chemickou konzervací. Při sníženém fermentačním procesu si krmivo zachovává část nejkvalitnější energie ve formě vodorozpustných cukrů. Díky chemickému ošetření je aerobní stabilita vysoká i v teplých měsících. 
• Přínos této metody pro zemědělský podnik je především v oblasti výživy zvířat. Ošetřené zrno obsahuje, kromě bypassové energie, také vodorozpustné cukry a lehce přístupnou energii, která chybí ve většině krmných dávek a je schopna využívat rozpustné a rychle degradovatelné dusíkaté látky.
• Využitím pohotové energie se zvyšuje produkční účinnost krmných dávek a následně i užitkovost zvířat. Metoda drcení vlhkého zrna je také ekonomická, protože zrno se nemusí sušit a převážet na zpracování.

VÝHODY VYUŽITÍ METODY VLHKÉHO KUKUŘIČNÉHO ZRNA

• V našich zeměpisných podmínkách není kukuřice běžně používanou plodinou ve výživě prasat. Důvod nespočívá v horší kvalitě než mají ostatní obiloviny, ale především ve vyšší ceně. Živiny v kukuřici jsou v porovnání s pšenicí či ječmenem nejdražší. To však platí pro kukuřici se standardní sušinou.
• U silážovaného kukuřičného zrna o vyšší vlhkosti je situace jiná. Jeho nižší cena je ovlivněna především výraznou úsporou nákladů na sušení oproti kukuřici se standardní sušinou, ale i úsporou nákladů za konzervační přípravky na bázi kyseliny propionové, které zabraňují zaplísnění. Nižší cenu ovlivňují i vyšší výnosy nových hybridů. Technologická zralost vlhkého zrna kukuřice je při sušině 60 %, z hlediska konzervace se optimální zralost pohybuje při vlhkosti 30 až 35 %.
• K výraznému rozšíření ploch, u nichž se dá tato technologie použít, přispělo nejen to, že se sklízí zrno při vyšší vlhkosti, ale i výrazný pokrok v genetice. V České republice je dnes k dispozici široký výběr výkonných hybridů kukuřice vhodných pro tento účel. To spolu s postupným oteplováním klimatu dává možnost pěstovat a sklízet kukuřici na zrno i v takových oblastech České republiky, kde byl ještě před několika lety problém vyrobit kvalitní kukuřičnou siláž o přijatelné sušině.
• Dnešní hybridy kukuřice a nižší požadovaná sklizňová sušina umožňují využívat tuto technologii v nadmořských výškách až 500 metrů nad mořem. Nejvýhodnější využití není ani tak v kukuřičné oblasti, kde se dosahuje výnosů přibližně kolem 9 tun po hektaru, ale zejména v řepařské oblasti, kde je více srážek. Zde nejsou výjimkou ani výnosy 12 tun zrna z hektaru, přitom pěstování kukuřice na zrno při standardní sušině by bylo v této oblasti problematické. Další výhodou je zkrácení vegetačního období, což má z agronomického hlediska vliv na použití výhodnějších osevních postupů.